Tolkienův elf

Mezi nejznámější elfy současnosti zřejmě patří elfové v podání světoznámého britského spisovatele fantasy - Johna Ronalda Reuela Tolkiena.
Elfové jsou zde líčeni jako jedna z ras, která obývá Ardu. Poprvé se elfové objevují v příběhu Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky (The Hobbit, or There and Back Again) a v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings), nicméně jejich ucelenější historie je uvedena v Silmarillionu (The Silmarillion). Další podrobnosti o eflech jsou pak také uvedeny v Nedokončených příbězích (Unfinished Tales) a Historii Středozemě (The History of Middle-earth).

Mytologický světlý elf Tolkienovi elfové jsou podobní mytologickým světlým elfům - jedná se o vysoké, štíhlé bytosti ne nepodobné lidem, většinou s jemnými rysy obličeje a vždy mající špičaté uši.

Životní cyklus elfů se však od "běžné" lidské rasy v mnohém liší. Elfové se rodí obvykle koem jednoho roku od jejich početí, přičemž v den tohoto početí slaví své "narozeniny" (narozeniny tedy neslaví v den, kdy se fyzicky naridili, ale v den svého početí). V rozmezí 50 až 100 let od svého narození se stávají dospělými. Elfí těla však na rozdíl od lidských zastavují fyzické stárnutí.
Cizoložství a předmanželský sex je u elfů naprosti nemyslitelný, věrnost (a monogamie) je mezi manželi absolutní. Dětí mají (až na výjimky) poměrně málo a mezi jednotlivými potomky bývá delší časová prodleva.

Elfové jsou sami o sobě nesmrtelní, avšak mohou být zabiti v bitvě (ikdyž z většiny ran smrtelných pro obyčejné lidi se dokáží zotavit) a nebo také mohou zemřít žalem či únavou.

Mezi nejznámější elfy z Tolkienových děl patří zejména: Arwen Undómiel, Beleg, Celeborn, Celebrían, Celebrimbor, Círdan (Stavitel lodí), Elrond, Elwing, Fëanor, Fingolfin, Finrod Felagund, Galadriel, Glorfindel, Legolas, Lúthien, Thingol, Thranduil a Turgon.